Aktuality

Na základě nejčastějších dotazů, se kterými se na nás chovatelé obracejí, jsme připravili rady, jak předcházet případným problémům při odchovu kuřic, nebo jak již vzniklé problémy řešit.

Kuřice, které u nás zakoupíte jsou vysocesnáškovým hybridem, který je vyšlechtěn pro vysokou snůšku. Pro to, aby měl chovatel ze zakoupených kuřic maximální užitek, je třeba kuřice krmit odpovídajícím krmivem. Někteří chovatelé se ve snaze zajistit pro svoje slepičky to nejlepší a takzvaně jim „ podstrojovat“, dopouštějí chyby v tom, že se jim snaží podávat co nejpestřejší stravu. Kur domácí je sice všežravec, ale základem jeho krmné dávky je zrní, konkrétně pšenice a kukuřice. Tyto obiloviny zajistí kuřici dostatek energie pro životní funkce, ale rovněž i pro snášku. Při nedostatku zejména kukuřice, má kuřice energii většinou jen „ na přežití“ a na snášku již nic nezbývá. Je to problém zejména v chladnějších měsících, kdy má kuřička zvýšenou potřebu energie kvůli zahřátí. Pokud chce chovatel krmit kuřice pouze takzvaně „ šrotem“, doporučujeme míchat pšenici a kukuřici v poměru 8kg pšenice a 2kg kukuřice. Není zde ale zaručena maximální snáška.
Do výživy je dále vhodné zařadit rovněž také rostlinné bílkoviny jako hrách nebo sóju. Vitamínové a minerální premixy jsou prospěšné celoročně, ale v zimních měsících, kdy by měly být kuřice drženy v teple, je to opravdu potřebné.
Pokud se výše popsané zdá někomu velmi složité, má nejjednodušší a nejekonomičtější možnost, zakoupit kompletní krmnou směs. Pro kuřice ve snůšce, tedy nosnice, zakupte směs s označením N. Výrobci směsí podléhají přísné kontrole, a tudíž není potřeba mít obavy, že budete kuřice krmit něčím nevhodným. Rovněž není pravda, že ve směsích jsou automaticky prodávána antibiotika. Podávání veterinárních antibiotik je v ČR velmi přísně sledováno a evidováno. Je proto vyloučené, aby v krmných směsích prodávaných běžným spotřebitelům byla antibiotika.
Mnoho chovatelů zařazuje do krmné dávky rovněž brambory nebo namočený chleba. Do doporučené výživy toto krmivo nepatří, a je třeba počítat s nižší než maximální snáškou.
Zcela nevhodné je zkrmovat živočišné tuky jako např. škvarky, tuky z kuchyně, ale i maso ve větší míře. V těchto případech hrozí, že nosnice tzv. „ zatloustne“ a nebude snášky schopna. Tento stav je již nevratný, tudíž je třeba se této složky ve stravě vyvarovat.
Jak jsme zmínili výše, je kuřice všežravec. Živočišnou složku si nosnice chované doma, ve volném výběhu, zajistí samy, a to tím, že ve výběhu konzumují různé larvy, červy nebo brouky. Jedná se však o doplněk k rostlinné složce. Pokud tedy někdo zvažuje nákup drůbeže se záměrem, že ji vypustí na velký pozemek, ona si nahrabe a jinak nic nepotřebuje, měl by tento svůj úmysl přehodnotit.
Samozřejmostí je dostatek čerstvé a čisté vody.

Čmelík je velmi nepříjemný parazit, který obtěžuje kuřice zejména v noci, a to tím, že zalézá pod peří a saje krev. Způsobuje kuřicím svědění, které jim znemožní kvalitní odpočinek přes noc, kuřice jsou pak ve stresu, neklidné a oštípávají se. Přímým a logickým důsledkem je pokles snášky. Protože k tomuto jevu dochází zejména v noci, je možné, že si chovatel dlouho nevšimne, že čmelíky v chovu má. Čmelík se do chovu dostane s největší pravděpodobností od volně žijících ptáků, se kterými kuřice ve volném výběhu samozřejmě přijdou do kontaktu. Nejproblematičtějším obdobím roku jsou teplé a suché měsíce, tedy léto. Častý bývá případ, že si chovatel zakoupí nové kuřice, které umístí k nosnicím, které má již doma. V případě, že se v chovu již čmelíci vyskytují, dojde k situaci, že začnou obtěžovat především nové kusy, mladší s tenčí kůží, kde je pro ně sání snazší. U mladých kusů může dojít i k úhynu, a to z důvodu chudokrevnosti. Ta se projevuje zejména bledým hřebínkem, což může být společně s poklesem snášky, ukazatelem, že se čmelík v chovu vyskytuje. V případě, že se čmelík v chovu bohužel je, je nezbytné učinit co nejrychleji potřebná opatření. Úplné odstranění tohoto parazita je obtížné hlavně proto, že dokáže v různých spárách a puklinách přežít bez hostitele (kuřice) až 52 týdnů. Nejúčinnějším prostředkem je teplo, které vysuší vajíčka i larvy nakladené dospělými jedinci právě do spár a puklin. Je vhodné použít např. horkovzdušnou pistoli a všechna problematická místa takto ošetřit. Samozřejmě to přichází v úvahu pouze u zděných kurníků. Pokud toto možné není, lze tento krok vynechat a rovnou použít křemelinu. Jedná se o prášek, podobný pudru, který je čistě přírodní. Doporučujeme ji zakoupit v internetových obchodech pro vinaře, kteří ji používají k filtraci vína, tudíž má potravinářskou kvalitu. Křemelina působí na dospělého jedince tak, že pokud s ní přijde do kontaktu, dojde k vysušení kutikuly čmelíka a jeho úhynu. Je proto potřeba aplikovat prášek přímo na kuřici, nejlépe pod peří. Dále můžete posypat podlahu, prášek aplikovat také do hnízd, nebo na místa, kde se kuřice popelí. Při aplikování křemeliny doporučujeme použití respirátoru a rukavic. Vzhledem k tomu, co jsme popsali výše, je nutné tento postup opakovat, zpočátku např. po týdnu, poté interval podle aktuální situace prodlužovat. Je to postup zdlouhavý, nicméně nejúčinnější. Rovněž se jeho použitím vyhnete nejrůznějším chemikáliím, které nikdo v domácím chovu nechce.

Pokud si zakoupíte kuřice ve věku 15.týdnů, lze předpokládat, že za 5.týdnů najdete první vajíčko. Doba zahájení snášky se může lišit v závislosti na tom, zda nově zakoupené kusy umístíte ke kuřicím, které již máte doma, nebo je ubytujete samostatně. Rovněž to, čím kuřice krmíte, hraje roli. Ze zkušenosti víme, že kuřice zakoupené na jaře, začínají nést většinou trochu dříve než kuřice zakoupené na začátku podzimu, a to proto, že se zkracuje délka slunečního svitu. Po zahájení snůšky je kuřice v maximální produktivitě 12-15 měsíců. Poté nastává přepeřování, kdy slepička tzv. odpočívá. V tomto období je snůška minimální. Po přepeření, které může trvat až 3 měsíce, ještě kuřice zhruba jeden rok snáší, ale není možné předpokládat, že dosáhne stejné snášky, jako v prvním roce. Třetím rokem již chov není ekonomicky rentabilní a je pravděpodobné, že kuřice začnou přirozeně hynout. Rovněž se mohou začít projevovat různé neduhy, které souvisejí se stářím kuřice. Za nejčastější problém považujeme slabou skořápku sneseného vajíčka. V takovém případě dochází k poškození vajíčka již ve snáškovém hnízdě a hrozí nebezpečí, že se ostatní kuřice naučí rozklobávat všechna ostatní vajíčka. Tento zlozvyk je velice špatně odnaučitelný, proto je lépe problému předcházet tím, že starší kuřice již vyřadíme z chovu. Naše doporučení tedy je, obměňovat polovinu zamýšleného hejna každý rok. Tím předejdete tomu, že budete mít kuřice jednoho stáří, které přestanou snášet najednou.

Kuřice, které u nás zakoupíte jsou vakcinované proti těmto chorobám: Markova choroba Kokcidióza Pseudomor drůbeže Bronchitida

Kvokání u nosnic je přirozená věc. Jako každý tvor má i slepice v sobě uložen rozmnožovací pud. Vzhledem k tomu, že námi prodávané kuřice jsou již finálním hybridem, který není určen k dalšímu rozmnožování, ale primárně ke snůšce, je u něho kvokání geneticky potlačené při šlechtění. Je však třeba počítat s tím, že si kupuji živou věc a nikoli dokonalý stroj. Přirozené pudy není možné zcela potlačit a je nutné se smířit s tím, že některá kuřice bude občas kvokat. Zcela nedoporučujeme a spíše varujeme před tím, snažit se kuřici v kvokání zabránit drastickými způsoby, jako zavírání do tmavých míst bez vody a krmení, nebo dokonce namáčení ve vodě. Tyto praktiky jsou být považovány za týrání zvířat. Pokud by se kvokání projevovalo u více kusů v hejnu najednou, je možné, že může být vyvoláno nevhodným krmením ( zjm. zařazením ječmene a ovsa do krmné dávky), nebo umístěním snáškových hnízd v tmavé části kurníku.

K ozobávání slepic může docházet z několika důvodů.